Přeskočit na obsah

Biceps jak dělobuch


    V dnešním světě se zdá, že jedním z hlavních ukazatelů úspěchu je obrovský biceps. Vidíme ho na reklamách, v sociálních médiích a na obálkách magazínů. Je to jako kdyby nám bylo vštěpováno, že bez bicepsu jsme nikdo, že jsme odsouzeni k malichernosti a neúspěchu.

    Jakmile si na toto posvátné „Božstvo bicepsu“ neřádně upnete oči, ocitnete se ve světě, kde je vše jen o velikosti bicepsu. Všude kolem sebe vidíte muže, kteří zvedají těžké činky a přehnaně si prohlížejí svůj nafouklý biceps, jako by byl zrovna vyčarovaný kouzelníkem.

    Závislost na obrovském bicepsu vede k bizarním situacím. Lidé se stávají otroky posilovacích strojů, hltají potravinové doplňky jako by šlo o zázrak na zvětšení bicepsu a utrácejí nemalé částky za tréninkové lekce od tzv. „guru“ bicepsu.

    Myslíte si, že ten správný úspěch spočívá v diplomu, intelektu nebo pracovních schopnostech? Ale ne, ne! Ve společnosti plné obřích bicepsů se zdá, že ti se silným svalem jsou ti největší hrdinové. Jde o zázračnou sílu, kterou nelze přehlédnout, ale ani ignorovat.

    Jeden obyčejný muž, který byl svým bicepsem neoblomně zklamán, dokonce vytvořil organizaci pro práva slabých bicepsů. „Asociace pro zachování skromných svalů“ bojuje za práva všech, kdo se nechtějí nechat ovládat „bicepsofrenií“. „Mějte své bicepsy jaké chcete, ale nechtějte je vnucovat ostatním,“ říká jejich heslo.

    Celá záležitost se stává groteskní. Lidi vykládají věštby ze zvětšených bicepsů, někteří si je vybarvují na různé náboženské symboly a věří, že je to klíč k osvícení. Ano, svět se změnil v bicepsovanou bláznivost!

    A co je na tom všem to nejabsurdnější? Ti s obrovským bicepsům nejsou vždycky ti nejšťastnější. Některým začnou i ruce překážet a na druhou stranu takový „bicepsmania“ dokáže oslabit i citové svaly.

    Tak co tím vším chci říct? Možná by bylo lepší, kdybychom trochu snížili horečku okolo obrovského bicepsu a zaměřili se na to, co opravdu má smysl. Koneckonců, není moudřejší snažit se rozvíjet svoje vnitřní já, své znalosti a dovednosti, než se nechat ovládnout hledáním věčného bicepsu?

    A tak vstávám ze židle a vyhlašuji den obřího srdce! Zpřístupněme svět nejen bicepsům, ale i empatickým a soucitným srdcím. Vždyť to je to, co opravdu potřebujeme pro šťastnější a lepší společnost!